Čtyřicetitisícové městečko Altoona ve střední Pensylvánii je od svého vzniku v roce 1849 spojeno se železnicí. Toho roku totiž do regionu dorazila výstavba železniční tratě společnosti Pennsylvania Railroad z Harrisburgu do Pittsburghu a bylo nutné ubytovat tisíce dělníků pro pokračování stavby dále na západ. Až do těchto míst totiž železnice vedla údolími řek Susquehanna a Juniata s příznivými sklonovými poměry, dále však inženýři museli navrhnout trasování tak, aby trať překonala jeden z hřbetů pohoří Allegheny. Za Altoonou tak začíná 19 kilometrů dlouhá rampa se stoupáním 18 promile, zakončená vrcholovým tunelem Gallitzin, odkud již trať klesá dále k Pittsburghu. Na tomto úseku, vlnícím se po úbočích okolních kopců, se nachází ikonické místo amerických železnic – oblouk Horseshoe Curve, kde na úseku cca 700 metrů trať změní směr o 220 stupňů. Ve vnitřní straně oblouku se již od roku 1879 nachází parčík s lavičkami a vyhlídkovými místy, odkud lze pozorovat dlouhé nákladní vlaky pomalu se šinoucí obloukem, často i tři současně, neboť se zde nacházejí tři traťové koleje. Od parkoviště ležícího o několik desítek metrů níže je parčík dokonce zpřístupněný malou pozemní lanovkou. Je zde také informační centrum a celý oblouk je zapsán jako památka v národním registru historických míst. Celkově jde o turistickou atrakci spjatou s americkou historií s vysokou návštěvností, navíc začleněnou do běžného provozu. Vraťme se však na nádraží do Altoony, odkud většina vlaků na západ dostává postrk, ale také se zde provádějí třídící práce místního významu. Vedle ranžíru se nacházejí velké dílny pro opravu a stavbu železničních vozidel, na počátku 20. století zaměstnávající 15 000 lidí. Dnes zde pracuje okolo 500 zaměstnanců, další pracovní místa v okolí generují firmy spojené se železničním průmyslem, jako např. menší slévárny či kovárny. Ve městě se taktéž nachází železniční muzeum, umístěné v opuštěných provozech dílen. Pohled na průjezd jednoho z nákladních vlaků společnosti Norfolk Southern, která trať vlastní, „osobní“ částí stanice, nabízí snímek dvojice postrkových lokomotiv řady SD70, resp. modifikace ACU o číslech 7273 a 7242. Průměrně zde denně projede kolem 60 nákladních vlaků a jeden pár rychlíků spojující Pittsburgh a New York City. O tom jak je celé okolí oblíbené mezi americkými „railfan“, se přesvědčil sám autor, kdy při několik desítek minut dlouhém osamoceném stání na silničním nadjezdu seděla trojice místních šotoušů pod mostem pěkně po „americku“ každý sám v nastartovaném autě se zapnutou klimatizací a provoz dokumentovala pomocí dronů. Obecně však zdejší „fleky“ nelze srovnávat s atraktivitou míst na západě USA, spíše jde o kultovní místo s „geniem loci“ v americké železniční historii, navíc umístěné na hustě osídleném východě s dobrou dostupností z největších měst.