Téměř každý den ráno vyráží z tureckého města Elazig nákladní vlak 53050 směrem na východ do 330 km vzdáleného města Tatvan. Stejně tak tomu bylo i dne 13. září 2023, kdy se tohoto vlaku ujala lokomotiva DE 33.081 a na postrku jí pomáhala dvojice lokomotiv DE 24.290 a DE 33.020. Na snímku je tento vlak zachycen v úseku Konak–Murat, kde většina tratě vede po břehu přehrady Keban, která leží na řece Eufrat, což je největší řeka Blízkého východu. Zátěž vlaku zpravidla tvoří produkty určené na export do Íránu, zejména bavlna, která je pytlovaná v krytých vozech. Dále je pak s blížící se zimou ve vlaku přepravováno pytlované uhlí v otevřených vozech, které je určeno k vytápění veřejných institucí a jako pomoc pro sociálně slabé obyvatele východní části Turecka. Zadní část vlaku je téměř vždy tvořena plošinovými vozy s otevřenými kontejnery, které jedou do stanice Suveren, kde jsou naloženy železnou rudou, která pak putuje zpět do tureckých železáren, případně na export. Do stanice Suveren směřuje i dvojice postrkových lokomotiv. Jejich náplní práce je následný posun a odvoz ložené soupravy v odpoledních hodinách zpět do Elazigu. Za vlakovou lokomotivou jsou téměř ve všech soupravách nákladních vlaků na této trati řazeny dva vozy, kdy jeden vůz, v tomto případě rychlíkový, slouží jako zázemí vojenskému doprovodu a druhý vůz je pancéřový a slouží jako úkryt v případě napadení vlaku. Toto opatření je z důvodu horší bezpečnostní situace ve východní části Turecka, kde v odlehlých horách operují teroristické organizace. Nutno ještě zmínit, že trať z Elazigu do Tatvanu a dále na východ je jedinou železniční spojnicí Turecka a Íránu, ale koleje bychom v celé délce hledali marně. Trať je rozdělena jezerem Van, přes které jsou železniční vozy převáženy trajektem. Ten funguje mezi městy Tatvan a Van, odkud již vozy putují dále po železnici na hraniční přechod Kapıköy a dále do Íránu.