Lokomotiva SM31-021 coby poslední z třech provozních kusů své řady u PKP Cargo sune soupravu "dumpcarů" ložených hlušinou z úpravny černouhelného dolu Sośnica na odval na západním svahu haldy Makoszowy-Sośnica. Samotná halda Makoszowy-Sośnica, umístěna nedaleko rušné křižovatky dálnic A1 a A4 na pomezí měst Gliwice a Zabrze, je zajímavá také nedávným objevem arbuskulární houby "Rhizoglomus silesianum". Biologové ze Slezské univerzity v Katovicích z Ústavu biologie, biotechnologie a ochrany životního prostředí v roce 2019 dokončili výzkumný projekt s názvem „Systém podpory revitalizace hald potěžebních odpadů pomocí geoinformatických nástrojů“. Jeho účel zahrnuje stanovení optimální rekultivace hald vzniklých během těžby uhlí. Součástí týmu je doktor Franco Magurno, který se specializuje na mykorhizu, fenomén spočívající v koexistenci kořenů nebo semen cévnatých rostlin s houbami. Houby pomáhají rostlinám získat vodu a minerální soli, díky čemuž se rostliny snáze rozvíjejí. Dr. Magurno se zaměřil zejména na arbuskulární mykorhizu. Tento jev, kdy mycelium proniká do buněk kořene rostliny, je zároveň primárním typem mykorhizní symbiózy. Díky tomuto jevu rostliny „vystoupily“ na pevninu a kolonizovaly ji. Mykorhizy zároveň umožňují rostlinám přežít ve ztížených podmínkách, například během sucha a chrání je před mnoha nebezpečnými chorobami. Jedním slovem je to velice zajímavá záležitost pro zemědělství v nepříznivých podmínkách po celém světě. Rostliny žijící na haldách mají totiž podmínky podobné rostlinám v pouštních oblastech. Vědci ze Slezské univerzity zde také provádějí výzkum různých rostlinných společenstev a skupin půdních mikroorganismů s nimi spojených, s ohledem na akumulaci uhlíku v půdě. Mimo to je halda oblíbených cílem pěších procházek, jízdy na kole nebo na motorce či v zimě dokonce jízdy na běžkách.