logo2Small
Pískové dráhy ve Slezsku tvoří neveřejnou železniční síť, která vznikla především pro dopravu písku z pískových polí do černouhelných dolů, kde písek slouží k zakládání vytěžených prostor. Začala vznikat v 50. letech 20. století s využitím již existujících, ale i nově budovaných průmyslových tratí v oblasti od Rybnika přes katowickou aglomeraci až k Jaworznu. Síť byla budována jako zcela nezávislá na infrastruktuře PKP a byly na ní provozovány vlastní lokomotivy i vlastní železniční vozy. V té době celá síť pískových drah patřila pod státní firmu Przedsiębiorstwo Materiałów Podsadzkowych Przemysłu Węglowego (PMP PW), která se dále dělila na jednotlivé pískovny (Kotlarnia, Maczki Bór, Szczakowa, Kuźnica Warężyńska), které kromě těžby písku zajišťovaly i jeho železniční dopravu. Velká část této sítě byla dvoukolejná a elektrifikovaná stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV. V roce 1990, kdy došlo k rozdělení společnosti na jednotlivé provozy, měla celá síť délku zhruba 650 km. Vzhledem k útlumu těžby černého uhlí, uzavírání dolů a změny technologie těžby, došlo k značnému snížení potřeby písku. Docházelo k likvidaci trakčního vedení, snášení druhých kolejí, redukci stanic a nepotřebných úseků. Postupem času se jednotlivé pískovny změnily v dopravce, kteří se začali orientovat spíše na jiné přepravy, případně zanikly. Jedinou výjimkou je podnik Kopalnia piasku Kotlarnia, který se nachází na samém západním konci bývalé pískové magistrály, nedaleko Gliwic. Zde je stále využívána železniční doprava k přepravě vytěženého písku z těžebních polí Ortowice a Korzonek (zde probíhá nakládka jen mimořádně) do zpracovatelského závodu v Kotlarni a následné přepravě vypraného písku do prodejního místa v Pyskowicích, a také stavebního písku na poslední funkční vykládkový most s názvem Wojciech v Zabrzu. K této přepravě jsou využívány vozy typu 401Vc, jejichž vykládka je prováděna průjezdem přes speciální vykládkový most. Bohužel přepravy písku pro potřeby černouhelných dolů jsou již několik let minulostí. Dále se společnost KP Kotlarnia věnuje také přepravám uhlí do elektrárny Rybník, obsluze vleček zaústěných do stanic na své síti a nákladní dopravě po síti PLK. Celková délka současné sítě KP Kotlarnia dosahuje cca 100 km. Na snímku je při nakládce soupravy v pískovém poli Ortowice zachycena lokomotiva TEM2-074 (původně dodaná do podniku Siarkopol zabývajícího se těžbou síry) vyrobená v roce 1978 v sovětském Brjansku, ve společnosti korečkového rypadla RS-500, které bylo vyrobeno východoněmeckým podnikem VEB Chemieanlagenbau Leipzig v roce 1965. Objem jednoho korečka je 500 litrů, rypadlo má elektrický pohon a je napájeno přívodním kabelem napětím 6kV. Uvnitř má vlastní trafostanici a všechny jeho elektromotory jsou na napětí 500V. Krom tohoto rypadla je na pískovém poli Ortowice ještě k dispozici kolesové rypadlo SchRs-315, a na likvidovaném pískovém poli Korzonek ještě jedno rypadlo RS-500. To je však využíváno velmi sporadicky a v podstatě jen těží písek a vyrovnává terén tělesa dnes již takřka kompletně zrušené trati vedoucí ze stanice Ortowice. Snímek doplňuje ještě mostový překladač kolejí dodaný v roce 1966 z východoněmeckého závodu Lauchhammerwerk. Po dokončení nakládky souprava vyrazí po provizorní a neustále souběžně s těžbou překládané koleji do stanice Ortowice, odkud pojede po krátké trati číslo 303 do stanice Kotlarnian vykládkovou kolej zpracovatelského závodu. A pod rypadlo bude přistavena další prázdná souprava s lokomotivou TEM2-107.
© Vojtěch Gášek

TEM2-052, Kotlarnia

Místo: Pole piaskowe Ortowice
Datum: 28.07.2020
flag PLPolsko  »  TEM2
6. fotografie z 17
Počet zobrazení: 1179

TEM2-091, Borynia–Boguszowice