logo2Small
Železnici v Mauritánii tvoří jediná trať o délce 704 km, která spojuje rudný důl v Zouerate (česky Zouérat) s přístavem Nouadhibou (česky Nuadhibú) na poloostrově Ras. Trať o standardním rozchodu byla vybudována letech 1961 až 1963 těžební společností "Société Anonyme des Mines de Fer de la Mauritanie" a vede v podstatě stále podle státní hranice se Západní Saharou. Zajímavostí je 5 km dlouhá peáž po území Západní Sahary. Poté, co byla trať v roce 1974 znárodněna, vyjednala vláda novou trasu se Západní Saharou, aby se vyhnula hornaté náročné části s tunely. Slavnostní otevření této "přeložky" proběhlo v roce 1978. O provoz se stará státní agentura Société Nationale Industrielle et Minière (SNIM). Nejvyšší dovolená rychlost na trati je 40 km/h s maximálním zatížením na nápravu 26 tun. Nákladní provoz zde denně zajišťují 2 páry vlaků (v přípravě potřeby až 4 páry), přičemž vozbu ložených vlaků obstarávají 4 lokomotivy a hmotnost vlaku dosahuje cca 17 tis tun. Každý vlak je složen z 200-210 vozů z nichž každý pojme až 84 tun železné rudy. Ve vlaku jsou také řazeny 3-4 služební servisní vozy s nářadím a náhradními díly. Celkový objem přepravené rudy činí cca 16,6 milionu tun rudy ročně. Délka vlaků se pohybuje okolo 2,5 km, což je řadí k nejdelším pravidelným vlakům na světě. Kromě rudných vlaků zde s týdenní četností železnice zásobuje vodou město Zouérat, vozy se plní v oáze Boilenoir. Přeprava cestujících je zdarma a je výjimečně zajišťována osobními vozy, které jsou připojeny k nákladním vlakům, avšak častěji se přeprava cestujících realizuje volně v nákladních vozech. Mezi přepravovanými osobami jou zejména místní obyvatelé, obchodníci a vzácně i turisté. Podmínky pro přepravu jsou ale neuvěřitelně drsné, neboť denní teploty přesahují 40 °C a smrtelné pády z vlaku nejsou nic neobvyklého. Kromě lidí se běžně na plošinových vozech přepravuje běžné zboží, nákladní či osobní automobily. Často se také přepravují velbloudi na porážku. Některé vlaky také mají na konci vůz pro zaměstnance železnice. Odvětví SNIM, které má starosti přepravu osob, vystupuje pod zkratkou TFM. V lednu 2019 se zde obnovily pouštní turistické vlaky, které byly pro svou nebezpečnost před 10 lety zakázány. Turistický provoz má na starosti společnost SOMASERT. Jednou ze zastávek na turistické trase je železnorudný důl. Pouštní turistický vlak je zpravidla složen z hnacího vozidla a dvou osobních vozů. Je tomu tak i na této fotografii, kde však na první pohled nápadně zaujme vůz v barvách Českých drah. Vypadá to neuvěřitelně, ale opravdu se jedná o české "béčko". V roce 2018 byly prostřednictvím společnosti SSS Trade Czech Republic od ČD odkoupeny a odeslány do přístavu Antverpy tři osobní vozy řady B s určením pro africkou Mauritánii. Kromě toho odcestovaly s českými vozy i tři lehátkové vozy, které byly dle dostupných informací pořízeny na Slovensku. O jejich osudu se ale nepodařilo zjistiti více informací. Modrý vůz na snímku je bývalý italský A2n 001, který společně s "béčkem" vede lokomotiva BB211. Promo video ke shlédnutí: zde.
© Nicole Faucon Pelle
Místo:
Datum: 2019
flag MRMauritánie  »  Ostatní
1. fotografie z 1
Počet zobrazení: 2991