logo2Small
V bývalém východním Německu v Sasku-Anhaltsku se nachází sklonově náročná trať vedoucí z Blankenburgu přes Rübeland do Tanne, původní název tratě byl Harzská dráha. Hlavní význam tratě byl v napojení vápencových lomů v okolí Rübelandu a Elbingerode na železniční síť. Výstavba této náročné trati započala již v roce 1880 a kompletně byla dokončena roku 1886. Trať místy dosahuje stoupání až 60 promile a z toho důvodu byla zpočátku stavěna v nejnáročnějších úsecích jako ozubnicová. Ozubnicový provoz byl však ukončen roku 1920, když byly dodány čtyři parní lokomotivy řady 95.66, známé pod přezdívkou "Tierklasse". Na přelomu 20. a 30. let byly realizovány stavební úpravy, které zejména zahrnovaly výstavbu přeložky mezi stanicemi Rübeland a Hüttenrode, čímž došlo k opuštění původní trasy vedoucí tunelem, jenž neumožňoval průjezd nových kapacitnějších nákladních vozů. Provoz na trati od počátku zajišťovala železniční společnost Halberstadt-Blankenburger Eisenbahn AG (zkráceně HBE), která byla ovšem 1. září 1946 vyvlastněna, následně od 1. dubna 1949 se stala součástí Německých říšských (Deutsche Reichsbahn - DR). DR pak od 1. ledna 1950 převzalo i provoz na zmíněné trati a došlo taktéž k přejmenování trati na dnes známý název Rübelandbahn. Neustále se zvyšující nároky na množství přeprav vyústily k rozhodnutí elektrifikovat trať v úseku Blankenburg–Königshütte. Problém ovšem byl v nemožnosti použít standartní německý napájecí systém 15 kV a 16,7 Hz, jelikož se nikde v okolí nenacházela elektrická trať odkud by bylo možné použít toto napájecí napětí a distribuce napětí z velké dálky nepřipadala v úvahu. Nejdříve se tedy uvažovalo použít napájecí systém 2,4 kV, ale tento systém byl zavržen z důvodu velkých průřezů vodičů a velkým investičním nákladům. Nakonec se jako nejvhodnější ukázal napájecí systém 25 kV a 50 Hz, kdy bylo možné trať napájet z rozvodné sítě 110 kV. Elektrifikace tratě proběhla v letech 1960 až 1965 a elektrický provoz byl oficiálně zahájen 1. srpna 1966. Z důvodu použití netradiční napájecího systému pro německé tratě, bylo zapotřebí vyrobit i nové elektrické lokomotivy. V roce 1965 tedy postavila firma LEW Hennigsdorf patnáct lokomotiv řady E 251 (DR 251, DB 171) určených pro provoz na napájecím napětí 25 kV a 50 Hz. Tím došlo k ukončení parního provozu. Během elektrifikace prošly některé stanice rekonstrukcí, došlo k prodloužení staničních kolejí a instalaci nového zabezpečovacího zařízení, zároveň byla i v některých úsecích zvýšena traťová rychlost na 50 km/h. Taktéž došlo k výstavbě přeložky mezi stanicemi Michaelstein a Hüttenrode, kde došlo k opuštění Bielsteinského tunelu. Elektrifikaci se vyhnul koncový úsek Königshütte–Tanne, na kterém byl dne 1. ledna 1969 ukončen provoz a v roce 1974 došlo ke snesení železničního svršku. Podobný osud pak potkal i další úsek Hornberg–Königshütte, kde byla 2. června 1996 ukončena nákladní doprava a následně 29. května 1999 i osobní doprava, která již tak byla velmi slabá. Osobní doprava pak přežívala v úseku Blankenburg–Elbingerode, ovšem i zde byl 11. prosince 2005 osobní provoz zastaven. V současnosti tak trať slouží pouze čilé nákladní dopravě, kterou tvoří hlavně vápencové produkty.
Téměř modelářský pohled se naskytl dne 10. 1. 1992 na stanici Rübeland, kde před pár okamžiky zastavil nákladní vlak ložený uhlím určeným pro některou ze zdejších vápenek, jejichž vlečkové kolejiště jsou zaústěny do obvodu stanice. Tento vlak dovezla dvojice elektrických strojů řady 171, zatímco vlakový stroj je již odstaven na zadní koleji, tak postrkový stroj spolu s motorovou lokomotivou řady 345 (DR 105) provádí posun před odvezením uhlí na vlečku vápenky. Snímek též zachycuje, jak krátké dopravní koleje některé stanice na Rübelandbahn mají.
© W. + H. Brutzer

155.159, Thyrow–Trebbin

Místo: Rübeland
Datum: 10.01.1992
Vloženo: 05.12.2021
23. obr. z 210 Do galerie
počet zobrazení: 826
(Zavřít okno)

171.005, Blankenburg