Trať 226 mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Velenicemi patří k tratím s více než 150letou historií. Její vznik souvisí s výstavbou Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB), která měla spojit Vídeň přes Gmünd, dnešní České Velenice, s českými zeměmi a dále s Prahou. Úsek z Vídně přes Gmünd do Českých Budějovic byl otevřen v roce 1869 a na něj navázala větev přes Veselí nad Lužnicí, Tábor a Benešov do Prahy. První vlak dorazil do Benešova 3. září 1871 a 14. prosince téhož roku byla trať dovedena až do Prahy na tehdejší Nádraží císaře Františka Josefa, dnešní pražské hlavní nádraží. Vzniklo tak přímé železniční spojení Prahy s Vídní. Významným místem na této trase se stal Gmünd, respektive dnešní České Velenice. Už v roce 1871 zde byly otevřeny hlavní dílny KFJB. Po změně hranic v roce 1920 se zdejší nádražní areál ocitl na československém území, zatímco samotný Gmünd zůstal v Rakousku. Na tradici dálkových spojů mezi Prahou a Vídní později navázala legendární Vindobona. Mezinárodní expres byl v pravidelném provozu od roku 1957 a spojoval Berlín, Prahu a Vídeň. Ve své původní trase mezi Prahou a Vídní projížděl přes Tábor a České Velenice a patřil k nejvýznamnějším mezinárodním vlakům své doby. Až do roku 1989 představoval jedno z pravidelných spojení přes železnou oponu a pro tehdejší cestující byl symbolem spojení Československa se Západem. Trasu přes Tábor a České Velenice opustil na počátku 90. let, kdy byl přesměrován přes Brno. Výraznou kapitolou v historii "Vindobony" bylo také nasazení legendárních východoněmeckých motorových jednotek VT 18.16, později označených řadou 175 a přezdívaných "Delfín". Na "Vindobonu" byly poprvé nasazeny v roce 1966 a s krátkou přestávkou v letech 1969–1972 zde jezdily až do roku 1979. Právě tyto jednotky se staly jedním z nejvýraznějších symbolů "Vindobony". Historická trasa však žije dál. Na dlouhou tradici přímého spojení Prahy s Vídní po dráze císaře Františka Josefa I. dnes navazují vlaky Silva Nortica, které opět projíždějí přes Tábor, Veselí nad Lužnicí, České Velenice a Gmünd. V současnosti jsou tyto vlaky vedeny z Prahy do Veselí nad Lužnicí elektrickou lokomotivou řady 362 "eso" nebo Vectrony 193/384. Ve Veselí nad Lužnicí dochází k přepřahu za lokomotivu řady 754 "brejlovec", která vlak vede přes Třeboň až do Českých Velenic. Zde pak přebírá vlak rakouská elektrická lokomotiva řady 1116 Taurus, se kterou pokračuje po rakouském území až do Vídně na nádraží Františka Josefa I. Jeden z těchto vlaků, konkrétně R 324 "Silva Nortica", zachytil autor 30.08.2026 v úseku mezi zastávkami Dvory nad Lužnicí – Hrdlořezy s lokomotivou "brejlovec" 754.074.