Železniční stanice Praha-Hlubočepy byla zprovozněna v roce 1873. V době největšího rozkvětu těžby vápence v okolí to byla poměrně velká stanice přizpůsobená ke křižování, předjíždění a odstavování dlouhých nákladní vlaků. Před staniční budovou se nacházely dvě dopravní koleje číslo 1, 3, manipulační kolej číslo 5 a tři kusé koleje číslo 2, 7 a 9. Přímo ze stanice také vedla vlečka do sousedního průmyslového areálu, dnes opuštěné továrny Hydroxygen. Sítí vleček byly na trať napojeny lomy, ve kterých fungovala také úzkorozchodná železnice s rozchodem 600 mm.
Ve většině lomů Prokopského údolí se vápenec přestal těžit do 60. let 20. století a nákladní doprava na trati číslo 173 tím byla velmi omezena a časem úplně zastavena. Z tohoto důvodu byly všechny koleje (kromě hlavní staniční číslo 1) včetně výhybek v 90. letech postupně vytrhány. Po zrušení dopravní služby v této stanici (2009) a zrušení hlásky Praha-Holyně (2009) bylo
v km 5,350 zřízeno jediné automatické hradlo na této trati. Stoupající počet vlaků a vyčerpaná kapacita dopravní cesty byl neudržitelný problém vedoucí k nutné optimalizaci. Rekonstrukce trati měla za cíl zvýšení propustné výkonnosti trati s možností vedení odklonové dopravy z trati č. 171 a zlepšit podmínky pro stabilní provoz regionální příměstské dopravy. V roce 2015 zde byla v závěrečné etapě obnovena druhá dopravní kolej a původní zastávka přemístěna pro cestující do výhodné polohy k přejezdu na ulici Slivenecká. I když původní staniční budova stále nese název Hlubočepy, z dopravního hlediska se jedná o výhybnu Prokopské údolí. V GVD 2015/2016 zde pravidelně nekřižují žádné vlaky. Svého prvního většího využití se dočkala v létě 2016 s plánovanou výlukou traťové koleje Radotín - Dobřichovice, kdy jsou po "hrbaté" trasovány všechny budějovické rychlíky. K zajímavé momentce ovšem došlo 12. července 2016, kdy se po neúspěšné ozdravné kůře ve vršovickém depu do Plzně vydala strojně lokomotiva 754.039. Ta je již několik let fotografům známá svým působením v budějovickém depu a nasazením na pravidelných výkonech po šumavských tratích. Nejen kvůli výluce, ale i kvůli rychlostnímu omezení při přepravě byla stanovená trasa po trati 173. To umožnilo pořízení snímku, na kterém se vzájemně zdraví strojvedoucí vlaků Lv 119906 a Os 19947 vedený motorovou jednotkou 814.122.