logo2Small
V roce 1856 vybudouval známý podnikatlský rod Kleinů sklárnu v Kelčanech nedaleko Kyjova. Sklárna však byla funkční jen velmi krátce - v roce 1861 vyhořela a po požáru už nebyla obnovena. Spekulace, že dobře pojištěná sklárna byla zapálena úmyslně a jednalo se tedy o pojistný podvod, se nikdy nepotvrdily. Každopádně Kleinové okamžitě po požáru sklárny začali budovat v jejím místě cukrovar; právě rychlost, s jakou se přeorientovali na nový obor podnikání, dávala spekulacím živnou půdu. Nová firma Keltschaner Zuckerfabrik
Kelčanský cukrovar byla založena v roce 1862 v Sobotíně, kde Kleinové vlastnili železářské závody. Cukrovar zahájil první kampaň už v roce 1862. V roce 1884 byl dokončen úsek Vlárské dráhy spojující stanice Kyjov a Bzenec-Písek (dnešní žst. Moravský Písek). Přestože Kleinové prosazovali trasu nové dráhy mezi Vracovem a Kyjovem přes Kelčany, nebyli úspěšní a nová trať Kelčany obešla, přičemž nejvíce se k jejich cukrovaru přiblížila v nové stanici nazvané Vlkoš-Kelčany (dnes Vlkoš) nacházející se asi 3 km daleko. Nového způsobu dopravy začalo být pro přepravu cukrové řepy s úspěchem využíváno, ovšem v případě kelčanského cukrovaru bylo nutno řepu překládat ve stanici Vlkoš-Kelčany na povozy, které ji teprve dovezly až do cíle, což firmu samozřejmě znevýhodňovalo proti konkurenci ležící v bezprostřední blízkosti železnice. Proto bylo rozhodnuto vybudovat 3,5km dlouhou železniční vlečku spojující cukrovar se stanicí Vlkoš-Kelčany, což umožnilo přepravu po železnici až do curovaru a vyloučit tak pracnou a nákladnou překládku. Nová vlečka byla vybudována v červnu až říjnu roku 1892; cukrovar též zakoupil u linecké firmy Kraus parní lokomotivu. Počátkem 20. století se opět objevily potíže se zásobováním, cukrovar měl zájem na vybudování koněspřežné vlečky až do Mutěnic a Šardic - s tím však ostře nesouhlasili vlastníci pozemků ležících na uvažované trase. Další varianta tedy počítala s postavením úzkokolejné dráhy v tělese silnice. Stavba této vlečky byla povolena, ovšem obce Vlkoš a Skoronice ostře protestovaly, protože dráha by vedla v bezprostřední blízkosti domů. Situaci nakonec vyřešilo vybudování nové (dnes už zrušené a snesené) železnice z Kyjova do Mutěnic. Cukrovar samotný ukončil svoji činnost v roce 1967 poté, co byl modernizován a zkapacitněn cukrovar v nedalekém Hodoníně; tím pozbyla smyslu i vlečka do něj vedoucí. Ne však zcela - do koleje původní vlečky cukrovaru byla úvraťově zústěna vlečka Agrochemického podniku Vlkoš. Z původní vlečky existuje dodnes asi 600 metrů koleje, přibližně 120 metrů před jejím koncem leží výhybka umožňující úvraťovou jízdu ze stanice Vlkoš na vlečku někdejšího ACHP. Dnes v areálu sídlí firma A + S, s.r.o. zabývající se mimo jiné skladováním pohonných hmot, díky čemuž je tato část vlečky dodnes využívána. Současná podoba provozu na někdejší cukrovarské vlečce byla zdokumentována dne 4.11.2016: lokomotivy 753.714+725 vytahují soupravu prázdných kotlových vozů z areálu firmy A+S směrem ke konci vlečky, tedy ke Kelčanům. Poté, co poslední vůz uvolní výhybku, vysunou lokomotivy soupravu do stanice Vlkoš po koleji patrné v pravé části snímku; z Vlkoše pak souprava bude pokračovat do bratislavského Slovnaftu k další nakládce.
© Tomáš Paška

753.714, Zvolen nákladná stanica

Místo: Vlkoš
Trať: CZ/340
Datum: 04.11.2016
flag CZČesko  »  753.7
40. fotografie z 290
Počet zobrazení: 2617

753.714, Tuchoměřice–Středokluky