logo2Small
V roce 1894 podali radní okresního města Fryštát společně se zástupci obcí Staré Město, Ráj a Darkov do Vídně žádost o stavbu železniční tratě z Petrovic do Karviné, která by zdejším občanům usnadnila cestování do stanic Petrovice a Karviná (dnešní stanice Karviná Doly na vlečkové síti PKP Cargo International). Žádost byla 31. prosince 1894 schválena a v únoru 1895 vydala vláda souhlas s přípravnými pracemi. V březnu 1897 bylo vydáno stavební povolení a první osobní vlak přijel do Fryšátu za velkého zájmu občanů 1. září 1898. Tato 9,8 km dlouhá lokálka vybudovaná společností Severní dráhy císaře Ferdinanda měla také velký význam v nákladní dopravě a obsluze okolních průmyslových podniků (Fryštátské železárny, Blumenthalovy a Jäcklovy závody). Provoz od počátku zajišťovaly parní lokomotivy řady 310.1 a následně zejména 414.0, přičemž lokomotiva 414.0118 zde pracovala až do začátku 60. let. Od roku 1932 byly do provozu na trati nasazeny motorové vozy - nejprve řada M122.0, následně M120.4 a po druhé světové válce M131.1. Před ukončením osobní dopravy zde jezdily motorové vozy M131.1190, 1288, 1291. V roce 1948 došlo ke sloučení Karviné, Fryštátu, Starého Města, Ráje a Darkova v jedno město o názvu Karviná. Bouřlivý rozvoj města souvisel zejména s rychlým rozvojem těžby uhlí, který nesl ovšem také své negativní vlivy. Díky silnému poddolování tak byla nenávratně poškozena a odsouzena k zániku většina zástavby původní Karviné, a také došlo k poškození nejen této lokálky, ale také hlavní trati bývalé Košicko-bohumínské dráhy (KBD). Dne 27.května 1962 tak došlo k zastavení osobní dopravy a následnému snesení trati v úseku mezi dřívější stanicí Fryštát, která v té době už nesla název Karviná město a starým nádražím v Karviné. V místech železniční trati rychle vyrostly nové ulice a bytové domy rychle se rozšiřujícího města a také její trasu překřížily koleje přeložky, která spojila v roce 1963 Dětmarovice a Louky nad Olší a nahradila tak vedení bývalé poddolované KBD přes Orlovou a Doubravu. Zbytek trati o délce necelých pěti kilometrů tak dále sloužil jen nákladní dopravě s výjimkou občasných jízd zvláštních osobních vlaků. Dnes je tento úsek součástí stanice Petrovice u Karviné a obvod Karviná město je obsluhován formou posunu. V dřívější stanici pak odbočují vlečky podniků Kovona Karviná a Arcelor Mittal Tubular Products, přičemž na obou je i dnes poměrně velký obrat vozů ložených zejména plechy a hutním materiálem. Obsluhy vleček zajišťuje několikrát denně staniční záloha ČD Cargo z Petrovic, obvykle pak řada 742. Dominantou bývalého nádraží, které se nachází v podstatě v centru města, je dodnes staniční budova typu Cl III c z projektové dokumentace vypracované architektem Antonem Dachlerem (17. ledna 1841 Biedermannsdorf – 31. října 1921 Vídeň) již v roce 1890 pro použití na lokálkách Severní dráhy císaře Ferdinanda. Charakteristickým rysem budov tohoto autora bylo použití režného cihlového zdiva. Od roku 2013 byl několikrát podán návrh na prohlášení za kulturní památku ČR ale vždy neúspěšně. V roce 2021 chátrající budovu odkoupil od Správy železnic ve veřejné soutěži za cenu 300 000 Kč karvinský spolek S.O.S. Karviná, aby ji zachránil pro další generace a využil pro konání kulturních akcí. V červenci 2023 se z darů sponzorů a veřejné sbírky podařilo opravit střechu budovy. V neděli 17.prosince 2023 se na nádraží konala předvánoční akce pořádaná spolekm S.O.S. Karviná a Slezským železničním spolkem, s možností svezení zvláštním vlakem z Karviné města do Petrovic a zpět. Soupravu zvláštního vlaku tvořily lokomotivy 700.851 a 702.555 s vozy Bmx a Bdt, přičemž celá souprava byla ozdobena více než 25 tisíci světýlek. Zájem o svezení byl takový, že k původně plánovaným třem párům vlaků musel být přidán ještě čtvrtý, aby se svezli všichni zájemci.
Na snímku je zachycena lokomotiva 702.555 na 102. koleji obvodu Karviná město před odjezdem do Petrovic.
© Vojtěch Gášek

702.542, České Budějovice

Místo: Karviná město
Trať: CZ/vlec
Datum: 17.12.2023
flag CZČesko  »  702
13. fotografie z 30
Počet zobrazení: 1251

702.581, Mladějov v Čechách – Hrdoňovice