logo2Small
Břidlicový důl Lhotka u Vítkova byl nejmladším, nejmodernějším a posledním fungujícím dolem, který v oblasti Nízkého Jeseníku prováděl těžbu pokrývačských břidlic. Už od první poloviny 18. století zde byla v jednoduchých lomech těžena břidlice, která sloužila zejména k pokrývání střech, k výrobě psacích tabulek i jako stavební kámen. Největší rozmach zdejší těžby byl v letech 1860-1914, kdy odtud mířila vysoce kvalitní pokrývačská břidlice takřka do celé Evropy. Naopak největší úpadek pak nastal po druhé světové válce, kdy došlo k vysídlení zdejšího většinového německého obyvatelstva (a takřka všech odborníků na těžbu a zpracování břidlice), z čehož se zdejší kraj doposud nevzpamatoval. V padesátých letech ukončila většina původních dolů činnost a až do roku 1970 vydržel pouze jediný, navíc s velice primitivními podmínkami těžby. V dobách horečného budování socialismu a těžkého průmyslu neměl zdejší černý kámen žádnou zvláště zajímavou hodnotu. Opětovná poptávka po pokrývačské břidlici, zapříčiněná zejména nutností oprav střech památkově chráněných budov, přinesla potřebu znovuobnovení těžby břidlice. V roce 1971 byl tedy ve Lhotce u Vítkova vybudován zcela nový moderní důl se 40 metrů hlubokou těžní jámou vybavenou těžním strojem ČKD B1606 a zpracovatelským závodem. Podzemí dolu bylo také propojeno se Starou Lhoteckou štolou (kde probíhala těžba v období druhé světové války) a 60 metrů vysokým komínem s níže položenou Pollakovou štolou, která je právě tou, kde končila těžba v roce 1970. Také byla vybudována Nová Lhotecká štola, která byla využita nejen při výstavbě, ale později také pro zajištění větrání dolu pomocí ventilátoru.
Důl byl velice moderně vybaven, převoz vytěžené břidlice, břidlicové hlušiny a materiálu zajišťovala kolejová drážka o rozchodu 600 mm se dvěma motorovými lokomotivami typu BND 30, které měly v podzemí i vlastní remízu s dílnou. Těžba probíhala komorovým způsobem metodou na tři záběry, při které rozměry těžebních komor dosahovaly rozměrů 25 x 10 m a výšky až 24 metrů. Na některých ložiskových pruzích se uplatňovala metoda na jeden záběr, při které rozměry komor dosahovaly rozměrů 25 x 50 m a výšky 6-8 m. Odstřely byly prováděny trhavinou Ekodanubit. Po celém dole byly rozvedeny potrubí s vodou a stlačeným vzduchem, který se používal k pohonu vrtacích a sbíjecích kladiv, nakladačů, přestavníků výhybek, ovládání větrných vrat a startování lokomotiv. Zpracování břidlice bylo prováděno na povrchu, kde byly břidlicové bloky štípány, řezány a dále upravovány dle vyráběného sortimentu. Hlušina a odpadní břidlice byla ukládána na haldy v okolí dolu. Těžba byla posléze obnovena i v dole Staré Oldřůvky, Hrubá Voda a na počátku 90. let byl zahájen průzkum, případně obnova i v lokalitách Klokočov, Jakartovice a Velká Střelná. Nakonec však zůstal v provozu jen jediný důl ve Lhotce. Díky obtížným majetkovým vztahům a poškození výstroje těžní jámy byla těžba v září 2010 zastavena a důl dále zpracovával jen odpadní břidlici z okolních hald, případně přivezenou z Číny a Španělska. V letech 2012-2015 bylo podzemí dolu vyklizeno. Obě lokomotivy a většina kolejového materiálu se přesunula do Rajnochovic, kde posloužily ke stavbě výletní drážky. Neprovozní stroj č.2 byl v Rajnochovicích opraven a přestavěn do povrchové podoby se zvýšenou kabinou strojníka, zatímco stroj č. 1 zůstal coby provozní v původní podobě. Při zahájení likvidace dolu byla tato lokomotiva autorem snímku zprovozněna a posloužila pro převoz důlních nakladačů NL12 a druhé, neprovozní lokomotivy k vyústění štoly. Následně pak sama přejela na korbu přistaveného nákladního automobilu.
V roce 2020 započal průzkum a přípravy pro obnovu dolu po změně majitele, ale pravděpodobně bude těžba probíhat již bez použití kolejové dopravy.
Na snímku je zachycena zdejší lokomotiva BND 30 č.1 v hlavním spojovacím překopu při návratu z ústí Nové Lhotecké štoly zpět do lokomotivní remízy. Ačkoliv většina chodeb byla vyražena přímo ve skále bez vyztužení, zde se lokomotiva nachází v krátkém úseku vyztuženém TH výztuží. Zhruba 20 metrů nad námi se totiž nachází vodní tlakový přivaděč o průměru 2,4 metru a délce 6732 metrů, který zajišťuje dodávky surové vody z přehrady Kružberk do úpravny vody v Podhradí u Vítkova.
© Vojtěch Gášek

TU45.001, Dobroč

Místo: Důl Lhotka
Trať: CZ/vlec
Datum: 17.01.2013
Vloženo: 08.01.2022
4. obr. z 32 Do galerie
počet zobrazení: 372
(Zavřít okno)

T48.001, Jindřichův Hradec – odbočka Kanclov