Vietnamské státní železnice DSVN (Đường sắt Việt Nam) disponovaly na metrovém rozchodu lokomotivami řady 141, které byly nejvýkonnější a mezi personálem velmi oblíbené. První kusy (výrobní typ 203) vyráběla továrna Société Alsacienne de Construction Mecaniques (SACM) v Mulhouse v letech 1947 až 1950. Objednávka na 27 lokomotiv byla zadána Indočínskou federací ještě před rozdělením Severního a Jižního Vietnamu. Oba národy pak lokomotivy s číselným intervalem 141-501 až 527 používaly až do 70. let 20. století. V roce 1951 bylo objednáno dalších 16 kusů, ale kvůli nejisté politické situaci jich bylo dodáno pouze 8, které obdržely čísla 141–101 až 108. V roce 1964 byly v dílnách v Gia Lam Works v Hanoji z vraků a náhradních dílů postaveny dvě nové lokomotivy založené na čínské lokomotivě řadě ZL, které kromě čísel 141-121 a 122 obdržely i přezdívku Tự Lực (v překladu z viet.: soběstačnost). Třetí plánovaný stroj již nestačil být dokončen a kvůli rostoucí válečné intenzitě byla výroba přesunuta na bezpečnější místo, do Číny. Zde v dílnách Tangshan works bylo v letech 1965 až 1974 vyrobeno 67 lokomotiv. Čínské lokomotivy byly kopiemi lokomotiv Tự Lực, které byly přímou kopií dřívějších francouzských strojů, ale byly o něco lehčí. Navíc měly ocelové topeniště místo francouzských mosazných. Tato série byla označena číselným intervalem 141-151 až 216. Ještě v roce 2001 bylo na posunové práce turnusováno 5 parních lokomotiv okolo Hanoje, avšak šlo pravděpodobně jen o umělé udržení zaměstnanosti, neboť dieselové lokomotivy toho času zdaleka nebyly plně vytížené. Za konec parní éry ve Vietnamu se považuje rok 2003, kdyby byly oficiálně lokomotivy odstaveny z pravidelného provozu. Na snímku z 25. února 1993 byla zvěčněna lokomotiva 141-164 v hanojském depu.