V okolí centra Moskvy se nachází devět nádraží, které mají názvy odvezené podle míst, kam směřují. Jeden ze směrů se jmenuje Kurský směr, jehož počáteční nádraží se jmenuje Moskva-Passažirskaja-Kurskaja. Odtud pokračuje dalších 32 km než opustí hranice Moskvy a zamíří přes Tulu, Kursk, Charkov až na jih k Černému moři. Právě na této trase leží jedna z největších moskevských železničních stanic Ljublino-Sortirovočnaja (Sortirovočnaja v ruštině znamená seřaďovací). Součástí této stanice je i lokomotivní depo, jehož historie sahá do roku 1909. Toto depo se zapsalo do historie ruské železnice tím, že zde v roce 1926 vzniklo první zkušební centrum motorových lokomotiv, jelikož na trati Moskva–Kursk byly do provozu nasazeny první sovětské motorové lokomotivy. Toto depo se tak v roce 1964 stalo prvním depem v Sovětském svazu, kde byl do zkušebního provozu nasazen prototyp, později legendární řady, ČME3-001. Následovaly další lokomotivy z I. a V. výrobní série. V březnu 1981 mělo depo již ve stavu 45 "čmeláků". Práce na zdejších seřaďovacích nádražích bylo více než dost a proto sem i koncem roku 1984 zamířil druhý prototyp ČME3T-4596 s elektrodynamickou brzdou a elektronikou. Ten vzápětí následovala celá dvacetikusová ověřovací série. Časem se v tomto depu vystřídaly lokomotivy řad ČME3, ČME3K, ČME3T, ČME3E a ČME3M. To dokládá i snímek z května roku 2005, na kterém se na paprscích místní točny představují zleva lokomotivy ČME3-070, ČME3E-6232, ČME3-148 a ČME3E-6235. Jedná se o lokomotivy ČME3 třetí výrobní série z roku 1966 a lokomotivy ČME3E první výrobní série z roku 1988. Hlavní zachycená lokomotiva ČME3-148 zde byla nejspíše na hlavní opravě, které toto depo provádělo. V té době byla totiž ve stavu depa Vjazma ve Smolenské oblasti, ale z výroby byla pravděpodobně dodána do některého z moskevských dep, kam směřovala většina lokomotiv z prvních výrobních sérií. Právě depa v dosahu Moskevské dráhy často dostávala "ojeté" starší "čmeláky", kteří uvolňovali své místo novějším sériím ČME3T apod.