Na počátku padesátých let se Jugoslávské státní dráhy rozhodly pro nákup vozidel určených k provozu na regionálních tratích. Volba padla na lehké motorové vozy Uerdinger Schienenbus VT 95. První jednotky v červeném nátěru byly dodány v roce 1955 a do roku 1959 bylo do provozu zařazeno celkem čtyřicet vozidel. Díky velmi dobrým provozním výsledkům následně padlo rozhodnutí o zakoupení licence pro jejich sériovou domácí výrobu. Licenční výroba byla zahájena v závodě Goša ve Smederevské Palance. První jednotky domácí produkce byly dodány v hliníkově stříbrném nátěru. Hlavním viditelným rozdílem byla absence loga Uerdingen, jiný styl oken a absence větracích otvorů nad druhým a šestým oknem. Do roku 1969 závod vyrobil celkem 266 souprav, čímž významně přispěl k postupnému vytlačení parních lokomotiv z regionální osobní dopravy. Motorové vozy získaly mezi železničáři a cestujícími několik přezdívek. První z nich byla „Stříbrný šíp“ (srbochorvatsky Srebrna strela), odvozená od jejich stříbrného laku. Díky výrazně vyšší rychlosti ve srovnání s parní trakcí se u nich brzy rozšířila také přezdívka „Zajíc“ (srbochorvatsky Zec). Pro svůj německý původ a typové označení je cestující rovněž nazývali Schienenbus, resp. Šinobus, což se mezi obyvateli bývalé Jugoslávie stalo obecně rozšířeným označením.
Motorové vozy řady 812 provozovaly Srbské železnice především na regionálních tratích, zejména na území Vojvodiny, a to až do února 2016, kdy byly vyřazeny z pravidelného provozu. Tato vozidla představovala dlouhodobě základ vozového parku na regionálních tratích, kde jejich technická jednoduchost, nízká hmotnost a provozní úspornost dobře odpovídaly místním podmínkám. V roce 2006 prošla část vozidel modernizací v závodě Šinvoz v Zrenjaninu. Stávající dieselový motor Büssing U10 byl nahrazen modernějším agregátem Deutz BFM1013, což přineslo vyšší spolehlivost, nižší spotřebu paliva a lepší provozní parametry. Současně byl kompletně přepracován jak vnější vzhled vozidla, tak interiér. Původní nátěr byl nahrazen moderní modrou barevnou kombinací doplněnou o červené akcenty. Po provedené modernizaci byly tyto vozy na řadu 814.
Tento snímek byl pořízen dne 10. června 2003 ve stanici Prigrevica na trati Sombor–Bogojevo. Inventární čísla vozidel nejsou k dispozici, neboť podle slov autora „si pamatuji, že jsme zde měli problémy s fotografováním a vedli jsme řadu diskusí s personálem. Proto jsme pouze vystoupili z našeho ojetého Opel Kadett, pořídili snímek a okamžitě jsme místo opustili, aniž bychom ztráceli čas zjišťováním čísla vozidla nebo vlaku.“