Historie úzkorozchodné dráhy o rozchodu 900 mm v revíru Kolubara je úzce spojena s rozvojem těžby lignitu, který představuje klíčový zdroj pro srbský energetický sektor. Na rozdíl od veřejných úzkorozchodných tratí v Srbsku, jež většinou používaly tzv. bosenský rozchod 760 mm a po druhé světové válce byly často rušeny, jde v případě Kolubary o čistě průmyslovou železnici. Trať byla budována speciálně pro potřeby povrchových dolů a tepelných elektráren, a její vedení se flexibilně přizpůsobuje změnám v lomu. Většina vytěženého uhlí je přepravována touto sítí do elektráren TPP Nikola Tesla a TPP Kolubara A.
Lokomotivy EL3 patří mezi nejdůležitější a nejdéle provozované stroje na úzkorozchodné trati v revíru Kolubara. Byly vyrobeny v Německé demokratické republice firmou LEW (Lokomotivbau Elektrotechnische Werke "Hans Beimler") v Hennigsdorfu speciálně pro potřeby Jugoslávie. Celkem bylo do Kolubary dodáno 20 kusů. Dne 5. září 2025 byl pod násypkami pořízen snímek lokomotivy inventárního čísla 15.