Dne 28.05.1976 ve stanici Prijepolje čekaly v prudkém dešti několik hodin tisíce lidí, aby byly co nejblíže k železnici, když zde v 19:00 na chvíli zastavil "Modrý vlak" s prezidentem Socialistické federativní republiky Jugoslávie Josip Broz Tito, jeho ženou Jovankou a politickou elitou země. Ti všichni se zúčastnili slavnostního vlaku vypraveném na trati Bělehrad–Bar, která byla oficiálně uvedena do provozu o dva dny později. Když prezident viděl tyto lidi v dešti, mimo protokol vystoupil z vlaku a strávil v tomto malém městečku.
Myšlenka na vybudování železnice, která spojí Bělehrad s mořem, se zrodila v osmdesátých letech 19. století. Jednalo se o variantu, kterou prosazovalo mocné Rakousko-Uhersko s cílem spojit Srbsko s přístavem Gruž přes Visegrad. V roce 1940 se však rozhodlo, že železnice o délce 550 km povedu z Bělehradu do Tivatu. Sen o nové železnici však zhatila válka. Po druhé světové válce v roce 1951 schválila Hospodářská rada vlády Svazové republiky Jugoslávie výstavbu tratě v pozměněné trase, a to z Bělehradu do Baru. V následujícím roce byly zahájeny práce na úsecích Resnik–Valjevo a Titograd–Bar, v roce 1955 pak na úseku Priboj–Prijepolje. V socialistickém plánu na období 1961–1965 se počítalo s tím, že železnice bude dokončena "co nejdříve v období po roce 1965". Jednalo se o největší stavební projekt v Evropě.
Na hoře Jabuka, mezi Prijepolje a Pljevlje, byl v roce 1971 postaven mládežnický kemp, kterým prošlo 14 000 mladých lidí nejen z celé Jugoslávie, ale i z celého světa. Výstavba železnice bylo poslání, byla to myšlenka, byla to výzva pro mladé lidi. Údolí řeky tak zaplavily tisíce mládežníků Lim, kteří dobrovolně postavili železnice "budoucí šťastné země". Hlavním heslem akce bylo motto: "My stavíme železnici, železnice staví nás". Mládežnické pracovní akce pocházejí z Národně osvobozeneckého boje, kdy bylo nutné sklízet úrodu ručně (dle hesla "Nepříteli ani zrnko obilí"), ale svou dynamiku a smysl nabyly v socialistické výstavbě Jugoslávie po skončení druhé světové války. Prijepolje se tak stalo součástí tohoto velkého příběhu a bylo hrdé na nádraží, které společnost prohlásila za nejkrásnější na celé trati.
Každoročně je při této příležitosti vypravován z Bělehradu do Prijepolje zvláštní vlak, byť ne zrovna v historické a reprezentativní podobě, který má mladé generaci připomenout to, za jakých podmínek se tato země budovala. Z historického odstupu lze snadno usoudit, že bez akcí práce s mládeží by nebyla industrializace země, protože to byly páteří výstavby ekonomické základny, infrastruktury, vědeckých, sportovních, kulturních a zábavních zařízení v Jugoslávii.

Mi gradili prugu, pruga izgradila nas!

413.005/006, B 500 [Prijepolje Teretna – Beograd Centar], Prijepolje Teretna, 11.05.2024