logo2Small
Absolutně nejbizarnějším mezistátním spojem mezi dvěma hlavními městy je pár vlaků IC 890/891, který "denně" spojuje hlavní město Kosova a Severní Makedonie - Prištinu (200 tis obyv.) a Skopji (550 tis obyv.). Uvozovky u slova denně jsou na místě, neboť podle GVD vlak jede každý den. Realita je naprosto jiná. Vzájemná dlouhodobá nevraživost mezi oběma ex jugoslávskými zeměmi postupně vedla k tomu, že si na svém území vlak veze dopravce svým náležitostmi. A to jak lokomotivními, tak vozovými. O personálních ani nemluvě. Takže na kosovském úseku Priština – Hani i Elezit (pohraniční stanice) se jedná o společnost TrainKos a na zbylém úseku do Skopje jde o MZ Transport. V již zmiňované pohraniční přechodové stanici je tedy mezi soupravami nutné přestoupit. Zajímavý je i název samotné stanice, neboť v reálu se můžete běžně setkat se třemi názvy: oficiálně Elez Han, Hani i Elezit (albánsky) a Đeneral Janković (srbsky). Rozdílný je i přístup dopravců k provozu tohoto spojení. Zatímco kosovský TrainKos na vlak pravidelně vystavuje bývalý švédský motorový vůz řady Y1 (zde označen 5800) nebo klasickou soupravu složenou z lokomotivy řady 2620 a revitalizovaných vozů typu n-Wagen, na makedonské straně panuje naprosto odlišná morálka. Není neobvyklé, že náležitosti MŽT vůbec nepřijedou. Vše je závislé na provozní situaci dopravce, a to především zda je k dispozici provozní hnací vozidlo a k němu odpovědný personál (strojvedoucí, pomocník, vlakvedoucí). Jestliže se všechny tyto skutečnosti podaří dát dohromady, neznamená to, že vlak skutečně pojede. Makedonská strana má oproti kosovské tu nevýhodu, že jejich náležitosti jsou nuceny v pohraniční stanici zůstat odstaveny přes noc. Je to dáno tím, že vlak ráno vyjíždí z Prištiny a navečer se vrací ze Skopje zpět. Zatímco kosovská souprava do zpátečního vlaku počká v pohraniční stanici, makedonská souprava by zde teoreticky musela nocovat. V praxi zde ale nocuje jen jeden vůz a lokomotiva přijíždí ráno strojně (35 km) ze Skopje a večer se zase strojně vrací zpět. To je pro MŽT nevýhodné a proto často spoj jednoduše nejede. Cestující se to však nemá jak včas dozvědět a náhradní autobusová doprava na Balkáně obecně neexistuje. Takže pokud cestující podniká cestu z Kosova do Severní Makedonie, je vysoká pravděpodobnost, že na hranici zůstane odkázán na TAXI nebo náhodné stopování. V případě autora fotografie se jednalo o ochotný odvoz za symbolickou úplatu jedním z místních zaměstnanců stanice. Pokud se však v pohraniční stanici nachází nákladní vozy, které je potřeba odvézt do Skopje nebo naopak je nějaká zátěž ze Skopje do Kosova, tak s velkou pravděpodobností je tato jízda uskutečňována v čase plánované strojní jízdy na/z hranice. Nebo se jednoduše osobní vůz přivěsí za nákladní vozy - smíšený vlak. První popisovaná situace nastala i 12. dubna 2019, což dokládá tento snímek. Toho rána sice vlak z pohraniční stanice do Skopje nejel, avšak zpáteční spoj ano. Po odstavení osobního vozu přejela lokomotiva 661.236 na vedlejší manipulační kolej, kde dobrala odstavený vůz Habbillns ÖBB (RCA) a odvezla jej do Skopje. V pozadí je zřetelně patrná cementárna Sharrcem, která byla založena v roce 1936 a je jediným výrobcem a předním dodavatelem cementu v Kosovu. Odstaveny jsou zde nejméně dvě posunové lokomotivy. Jedna je ve žlutém nátěru a jde o typ B-12, výrobce Mašinska industrija Niš, číslo na čele: M220FO. Druhá je zelená a měla by být z produkce JENBACH, avšak inventární číslo nebylo možno zjistit.
© Martin Šarman

661.236, Blace

Místo: Hani i Elezit
Vlak: IC 890
Datum: 12.04.2019
flag MKSeverní Makedonie  »  661
2. fotografie z 5
Počet zobrazení: 1929

661.236, Kičevo