Trať Taranto – Reggio Calabria Centrale je 472 kilometrů dlouhá železniční magistrála, která spojuje Taranto s Reggio Calabria podél jónského pobřeží. Kromě obou konečných měst prochází také provinčním městem Crotone a regionálním hlavním městem Catanzaro. Přestože byla trať budována již v druhé polovině 19. století a do provozu byla uváděna postupně od roku 1875, dodnes si na většině své délky zachovala původní charakter – je jednokolejná a neelektrifikovaná. Výjimku tvoří pouze elektrifikované úseky Taranto–Sibari a Reggio Calabria Centrale – Melito di Porto Salvo.
Rozhodnutí o komplexní elektrizaci zbývajících úseků přijala společnost Rete Ferroviaria Italiana v roce 2018, kdy byl projekt zařazen mezi prioritní investice do železniční infrastruktury v regionu Kalábrie. V letech 2019–2021 probíhaly přípravné práce zahrnující geologické průzkumy, projektovou přípravu, majetkoprávní vypořádání i přeložky inženýrských sítí. Samotná realizace stavebních prací byla zahájena po dokončení výběrových řízení přibližně v roce 2021. V průběhu realizace se ukázalo, že projekt je technicky podstatně náročnější, než se původně předpokládalo. Největší komplikace představují historické tunely z 19. století, jejichž průjezdný profil neumožňuje instalaci klasického trolejového vedení. Bylo proto nutné snižovat niveletu koleje, upravovat ostění tunelů a v některých případech použít pevnou trolej namísto běžného závěsného trakčního vedení. Součástí modernizace jsou rovněž úpravy mostních konstrukcí, výstavba trakčních měníren, instalace nového zabezpečovacího zařízení a modernizace stanic. Původně se předpokládalo dokončení elektrizace již kolem roku 2023, avšak z důvodu technických komplikací, administrativních průtahů a rozsahu stavebních úprav musel být harmonogram několikrát posunut. Podle současných plánů společnosti RFI by měl být úsek Taranto – Catanzaro Lido kompletně elektrizován v letech 2026–2027. Na něj bude v dalších etapách navazovat elektrizace úseku Catanzaro Lido – Melito di Porto Salvo, jejíž realizace bude záviset především na zajištění finančních prostředků a postupu navazujících infrastrukturních projektů.
Až do roku 2025 probíhala významná část stavebních prací za zachování pravidelného provozu, což realizaci projektu výrazně komplikovalo a prodlužovalo. Teprve zavedení dlouhodobé nepřetržité výluky umožnilo stavební práce výrazně urychlit. Období, kdy elektrizace ještě nebyla dokončena a provoz vlaků byl nadále zajišťován dieselovou trakcí, dokumentuje snímek pořízený 23. března 2024. Je na něm zachycena lokomotiva D.445.1092 v čele vlaku IC 558 [Taranto – Reggio di Calabria Centrale] mezi stanicemi San Leonardo di Cutro a Botricello, tedy jen několik dní před nasazením nových trimodálních jednotek Hitachi Blues (řada HTR 412).