Šestinápravové diesel-elektrické lokomotivy typu JT22CW, poháněné motorem EMD 12-645E3B, představovaly od počátku 80. let důležitou součást vozového parku Iráckých státních drah. Tyto lokomotivy, určené primárně pro osobní dopravu, byly navrženy pro maximální rychlost 120 km/h a dosahovaly výkonu přibližně 1 650 kW. V letech 1983–1984 je do Iráku dodala německá společnost Thyssen-Henschel ve spolupráci s americkou firmou Electro-Motive Division. Celkem bylo dodáno 82 kusů, označených jako DEM 2501–2582. Z tohoto počtu byly lokomotivy DEM 2559, 2560 a 2561 určeny pro potřeby tzv. prezidentského vlaku Saddáma Husajna. Tato reprezentativní souprava čítala 23 vozů a zahrnovala mimo jiné salónní, jídelní a lůžkové vozy. Ačkoli byl vlak koncipován pro osobní použití prezidenta, nikdy nebyl využit k cestám a po pádu režimu byl nalezen opuštěný a značně poškozený v bagdádském depu.
V současnosti je většina lokomotiv v neprovozním stavu. Hlavními důvody jsou nedostatek náhradních dílů, závažné technické opotřebení a dlouhodobé zanedbání údržby. Situaci dále komplikují škody způsobené válečnými konflikty a následnými nepokoji. Ačkoli byly v minulosti učiněny pokusy o rekonstrukci a opětovné uvedení některých lokomotiv do provozu, většina z nich zůstává v neprovozuschopném stavu a čeká na případnou generální opravu.
V roce 2025 byly v provozu zaznamenány nejméně dvě lokomotivy, a to DEM 2536 a DEM 2537 s nákladními vlaky s ropnými produkty. Tento snímek zachycuje lokomotivu DEM 2505 areálu depa ve městě Mosul.