Jedním z nejcharakterističtějších stavebních prvků tratě Oštarije–Knin–Split jsou rozsáhlé zemní násypy. Jejich budování bylo nezbytné pro překonání rozsáhlých krasových depresí a závrtů, zachování příznivých sklonových poměrů tratě, omezení počtu mostních objektů a zajištění stability železničního tělesa v geologicky složitém krasovém prostředí. Násypy byly budovány převážně z kamene získaného při hloubení zářezů a ražbě tunelů. V řadě úseků dosahují výšky několika desítek metrů a jejich základna je široká desítky metrů. Svahy jsou opevněny lomovým kamenem, aby odolávaly erozi a účinkům přívalových srážek. Na takto vytvořeném zemním tělese bylo následně zřízeno štěrkové kolejové lože s pražci a kolejí. Toto konstrukční řešení odpovídalo tehdejším zásadám železničního stavitelství, které v náročném horském terénu upřednostňovalo rozsáhlé zemní práce před výstavbou většího počtu mostů.
Monumentální násypy dodnes představují jeden z nejvýraznějších technických prvků celé tratě a patří k jejím charakteristickým fotografickým motivům. Jejich impozantní měřítko dokládá i snímek pořízený 3. července 2026, na němž je zachycena lokomotiva 2044.018 v čele vlaku IC 520 "Marjan" [Split – Zagreb GK].