Historie motorových jednotek řady 592 se začala psát v roce 1978, kdy RENFE zadala společnostem Macosa a Ateinsa zakázku na výrobu 70 souprav. Dodávky těchto jednotek probíhaly v letech 1981 až 1984, přičemž motorizaci zajistila německá společnost MAN. V provozu našly uplatnění především na příměstských a regionálních tratích, výjimečně ale byly nasazovány také na dálkové spoje. Postupně byly soupravy různě modernizovány, kdy například jednotky řady 592.2 dosahují maximální rychlosti 140 km/h. Na rozdíl od řady 592.0, 592.3 a 592.5, jejichž maximální rychlost je jen 120 km/h. V roce 2024 se s jednotkami můžeme potkat v provozu zejména na příměstských linkách okolo Valencie a Alicante, dočasně pak také na jedné trati z Madridu. Některé jednotky jsou navíc pronajímány společnosti Comboios de Portugal, kde zajištují mezinárodní spoje mezi Portem a Vigo-Guijar.
Na snímku z 28. ledna 2024 se představuje jednotka 592.231/232 na spoji číslo 9155 [Alicante Terminal – Murcia del Carmen] linky C1. Vlak jede po jednokolejné, neelektrizované trati iberského rozchodu (1668 mm), která byla do provozu uvedena v roce 1884. Jde o trať postavenou společností Compañía de los Ferrocarriles Andaluces, která existovala během druhé poloviny 19. století a první třetiny 20. století. Ve své době udržovala většinu železničních tratí v Andalusii a právě také krátkou trať Alicante – Murcia/Torrevieja.
V pozadí se nachází město Alicante, kde žije přibližně 350 tisíc obyvatel. Více než pětinu obyvatel tvoří cizinci, přistěhovalí v mohutné vlně imigrace na počátku 21. století; Alicante je tak jedním z nejrychleji rostoucích měst v zemi. Zdejší ekonomika je založená především na turistickém ruchu. Mezi dominanty okolí patří vrchol Monte Benacantil (169 m), na kterém se nachází hrad Santa Bárbara.