Lokomotivy EMD JT22MC, přezdívané v Egyptě jako "brouci", představují významnou kapitolu v historii Egyptských státních drah (ENR). Tyto dieselelektrické lokomotivy byly dodávány v letech 1979 až 1985 ve čtyřech sériích, přičemž výroba probíhala v závodech General Motors v USA a Kanadě. Jednalo se o celkem 45 kusů, které byly označeny inventárními čísly 3201–3223, 3224–3240, 3445–3449 a 3460–3470. Stroje pohání motor EMD 12-645E3​ o výkonu 1 680 kW. Maximální konstrukční rychlost je 160 kn/h, však v provozu byla omezena jen na dostačujících 120 km/h. Přestože je několik málo lokomotiv jsou stále v provozu, většina z nich byla postupně vyřazena a nahrazena modernějšími lokomotivami. Jejich design vychází z podobných modelů dodávaných do Súdánu (řada 1900), Irska (řada IE 071), Íráku a Jugoslávie (řada JŽ 666)
Na snímku pořízeném 16. února 2025 je zachycena lokomotiva 3452 v čele regionálního vlaku číslo 462 [Damanhúr–Tanta], jak projíždí okrajem města Disúk. Toto město s přibližně půl milionem obyvatel je známé především díky mešitě a hrobce Sidiho Ibráhíma ad-Dusúqího, významného súfijského světce ze 13. století. Mešita patří k největším v Egyptě a každoročně během říjnové slavnosti Mawlid, která trvá celý týden, přiláká více než milion poutníků oslavujících světcovo narození.