Hodiny ve stanici Saalfeld ukazovaly 4:45 ráno dne 29. listopadu 1986 a u perónu se chystal na odjezd osobní vlak 4000 do Lipska. V čele toho vlaku byla parní lokomotiva 41.1225 z depa Jena, která měla za sebou patrovou jednotku řady DBv. Tento vlak byl dopravován v parní trakci v úseku Saalfeld–Camburg, kde došlo k přepřahu za elektrickou lokomotivu, která vlak dopravila do cílového Lipska. Jednalo se o dočasné řešení, jelikož v té době pozvolna probíhala elektrifikace tratě Großheringen–Jena. To mělo za následek i postupné ukončování parního provozu na tratích v okolí města Jena. Zachycená lokomotiva 41.1225 byla zrušena v srpnu 1987 a následně předána Sovětské vojenské správě v Německu (SMAD) v Ravensbrück, kde měla sloužit jako vytápěcí kotel. K tomu ovšem nedošlo a v roce 1994 se dostala do vlastnictví Saského železničního muzea v Chemnitz-Hilbersdorf, díky čemuž se zachovala do dnešních dnů.