Lokomotivy 2004 a 2006 (obě typu GL26C-2) spolu s lokomotivou 2406 (typ GT22CU-3, vzniklá přestavbou z původního typu GR12) klesají v mezistaničním úseku Cumbre–Prat směrem k přístavnímu městu Mejillones s nákladním vlakem přepravujícím koncentrát olova a zinku.
Úsek v oblasti Paso de la Cumbre patří k technicky i provozně nejnáročnějším částem celé tratě. Železnice zde překonává náhorní plošiny a horská sedla v extrémních nadmořských výškách přesahujících 3 500 metrů nad mořem, a to v drsných podmínkách pouště Atacama. Trať je charakteristická dlouhými stoupáními, ostrými oblouky a výraznými sklony, které kladou vysoké nároky jak na trakční vozidla, tak na obsluhující personál. Samotný průsmyk Paso de la Cumbre představuje působivou scenérii andské krajiny, kde se střídají rozsáhlá solná jezera, vulkanické masivy a typická pobřežní oblačnost přicházející od Tichého oceánu. Díky kombinaci extrémních geografických podmínek, těžkých nákladních vlaků a unikátního prostředí patří tato trať mezi nejfotogeničtější železniční tratě Jižní Ameriky.