Dne 18. srpna 2026 byl vlakem 20156 [Šumen – Gorna Orjachovica], vedeným elektrickou jednotkou 32.137/138, ukončen pravidelný provoz jednotek řady 32. Po více než 56 letech tak skončila jedna z nejdelších kapitol v historii bulharské elektrické osobní dopravy. Poslední pravidelný výkon přišel krátce po významném mezníku v modernizaci bulharské železnice. V pátek 14. srpna 2026 byl za přítomnosti bulharského ministra dopravy zahájen pravidelný provoz nových elektrických jednotek řady 34.
Jedním z míst, kde bylo možné se s charakteristickými "rigami“ po dlouhá desetiletí pravidelně setkávat, byla trať Careva Livada – Gabrovo. Tato 17,38 km dlouhá odbočná trať spojuje stanici Careva Livada na hlavní železniční trati s průmyslovým městem Gabrovo. Její výstavba byla zahájena v roce 1907 a slavnostně byla uvedena do provozu 29. ledna 1912 za účasti cara Ferdinanda. Trať prochází poměrně členitým terénem a v první části sleduje údolí Drjanovské řeky. Na trase byly zřízeny zastávky Stojčevci a Ivankovci a stanice Săbotkovci. Významnou součást železniční infrastruktury představuje pět tunelů o celkové délce přibližně 737 metrů. Některé z nich byly vyraženy v mimořádně pevném skalním masivu, a proto jejich ostění nebylo provedeno v celém profilu. Původně byla trať provozována parní trakcí, která zde vydržela až do 70. let. Elektrifikace byla dokončena v roce 1988, čímž vznikly podmínky pro nasazení elektrických jednotek.
Na snímku ze dne 10. července 2025 zastavuje jednotka 32.037/038 jako vlak KPV 42207 [Gabrovo – Careva Livada] v někdejší stanici Săbotkovci. V době pořízení snímku již tedy zbýval jen krátký čas do definitivního ukončení pravidelného provozu této dnes již legendární řady.